Máte doma kryptorchida?

Kryptorchid je jedinec samčího pohlaví, kterému „chybí“ jedno nebo obě varlata. Ovšem ve skutečnosti takový pes nebo kocour (ale i samec jiného druhu) má varlata obě dvě, jen uložené jinde než v šourku. Tato vada se nazývá kryptorchismus.

Co to je a jak kryptorchismus vzniká?
Kryptorchismus je vrozená genetická vada, která se dědí od obou rodičů. V důsledku poruchy genů je narušen sestup varlete do šourku, a to zůstane zadržené buď v tříselném kanále, nebo přímo v dutině břišní, kde jejich vývoj začíná. Rozlišujeme několik typů kryptorchidů. Podle postižení rozlišujeme jednostranného a oboustranného kryptorchida. Podle uložení nesestoupeného varlete rozdělujeme kryptorchidy na ingvinální, kdy je varle hmatné v třísle, a abdominální, u kterých je varle zadržené v dutině břišní.

Diagnostika
Stanovit diagnózu je jednoduché. Stačí prohmatat šourek, a pokud nenahmatáme obě varlata, můžeme takového samce označit jako kryptorchida. Ale i zde jsou vzácné výjimky, kdy např. pes má pouze jedno varle, a přesto nemusí být kryptorchid. Proto v diagnostice pokračujeme dále. Prvním krokem je palpace třísel, kdy můžeme „ztracené“ varle nahmatat v tříselném kanále. Pokud zde není, pokračujeme sonografickým vyšetřením, které nám umožní varle najít v dutině břišní. Palpačně je takové varle těžké najít, protože je menší než varle uložené v šourku a v dutině břišní se snadno schová.

Co to znamená pro chovatele?
Jak bylo řečeno na začátku, kryptorchismus je vada dědičná. A proto by měl zodpovědný chovatel postiženého jedince vyřadit z chovu. Toto postižení se dědí i od matek, ale u nich se toto postižení nepozná. Pokud chovatel zjistí, že má ve vrhu kryptorchidní štěňata nebo koťata, měl by informovat budoucí majitele.

Co to znamená pro majitele?
Pouze to, že jejich čtyřnohý kamarád bude muset podstoupit kastraci. A to hned ze dvou důvodů:
1) Jako prevence rozmnožování.
2) Jako prevence závažných zdravotních komplikací.
1) Pokud je pes nebo kocour oboustranný kryptorchid, je neplodný, protože zárodečný epitel varlat potřebuje pro tvorbu spermií teplotu nižší než je teplota těla. Přesto je zachována produkce testosteronu a u takového jedince je sexuální libido stejné jako u normálních samců. Jednostranný kryptorchid má sice nižší počet spermií, ale i tak je jeho plodnost zachována, proto by měl být vykastrován úplně, aby tuto vadu nepřenášel dál na své potomky. Z estetických důvodů lze nahradit excidované varle v šourku silikonovým inplantátem. Toto však musí být bezpodmínečně zaznamenáno v průkazu původu.
2) Mezi závažné zdravotní komplikace patří především torze (přetočení) varlete a nádorové bujení. K torzi varlete dochází především u abdominálních kryptorchidů, kdy je varle uloženo zcela volně v dutině břišní. Při torzi dojde k přetočení semenného provazce, který k varleti přivádí cévy. Tyto cévy se skřípnou a dojde k narušení odvodu krve z varlete, varle se zvětší, zvíře vykazuje silné bolesti břicha a dochází k narušení krevního oběhu. Torze varlete je akutní stav, který vyžaduje chirurgické řešení.
Nádorové bujení varlat je u kryptorchidů 13x častější než u zdravých jedinců. Samozřejmě častěji je postiženo to varle, které je mimo šourek. Na vině je teplota těla, která narušuje správnou funkci varlat.

Terapie
Pokud veterinář zjistí, že štěně nemá správně uložená varlata, lze zahájit terapii. Zde jsou 3 možnosti: a) aplikace testosteronu, b) aplikace humánního choriového gonadotropinu (hCG), c) aplikace GnRH. Nejúčinnější je léčba hCG nebo GnRH, ale i tak nebývá terapie úspěšná. Nejčastěji se podává hCG v dávce 50 U.I./kg živé hmotnosti 2x týdně intramuskulárně po dobu 6ti týdnů. Po 8.týdnu stáří štěněte se léčba ukončuje. Další možností, pokud je varle uloženo těsně před šourkem, je pokusit se masáží o manuální vtlačení varlete do šourku. Masáž se musí provádět až do bolestivosti, proto ne každý majitel je této metodě nakloněn.
Při výskytu kryptorchidismu je bezpodmínečně nutné zaznamenat toto v průkazu původu.

Závěrem
Pokud je u vašeho domácího mazlíčka diagnostikován kryptorchismus, zvažte možnost včasné preventivní kastrace. Kocoura lze kastrovat prakticky kdykoli po dosažení hmotnosti 2 kg. U psa je dobré kastraci provést až po dokončení růstu a dosažení pohlavní dospělosti, což je nejčastěji po dosažení 1 roku, u psů velkých plemen o něco později. Vyhnete se tak pozdějším komplikacím, které zvíře vážně ohrožují na životě.

Na fotografiích je příklad torze kryptorchidního varlete u 11let starého mopse. Jednalo se o akutní bolestivost břicha a bez akutního chirurgického zákroku by pejsek nepřežil. Rozdíl mezi vnitřním a normálním varletem je markantní. Z fotografií pořízených při operaci je přetočení varlete dobře patrné.